Kdybych s tebou byl dvacet tisíc mil
Pod mořskou hladinou byla bys jedinou
Tak bych nějak žil jako Jules Verne snil
Poznal netušenou krásu Tvou jedinou
Kdybych s tebou byl dvacet tisíc mil
Pod mořskou hladinou ponořen s krajinou
Tak bych z nádechu chvil Tvého výdechu smyl
Zplodil netušenou rozkoš svou jedinou
V Tobě objevím Atlantidu svou
Z mých chlapeckých románů
Proplouváme říší korálů
Už nevěřím v lásku Tvou
Své chladné srdce potápíš
Na dně v Tichém oceánu
VERNEOVKA
Kdybych s Tebou byl dvacet tisíc mil
A pěší hodinou změřil, že jedinou
Jsi nejsvůdnější, budeš vždy nejkrásnější
Ze sedmi světa divů pod mořskou hladinou