V každém smyslu je ukrytá lež
V každém ráji jedovatý had
Jen lehký vánek přináší klidný spánek
Svit měsíce způsobuje chlad
Rozum ti říká do věží
Běž rozhoupat starodávný zvon
Jeho varování budoucnost zachrání
Do dáli je slyšet jeho tón
V bouři století sám jen požehnáš
Svému prokletí bránu otvíráš - otvíráš
V záři hvězd - nebeských - sledován zrakem světa
Ze tvých gest naděje neodlétá
Znáš dost cest - pozemských - těch co v mapách nejsou
Nech se vést, projdi je dál
První záblesk světla šlehl tmou
Žhavý blesk do země udeřil
Měsíc je tak bílý, úder hromů sílí
Orgie ticha přerušil
Černé mraky nesou prudký déšť
Utíkáš přes potemnělou pláň
Nevázaná bouře, tak podobná tvé auře
Chladnokrevně vybírá svou daň
V bouři století sám jen požehnáš
Svému prokletí bránu otvíráš - otvíráš
V záři hvězd - nebeských - sledován zrakem světa
Ze tvých gest naděje neodlétá
Znáš dost cest - pozemských - těch co v mapách nejsou
Nech se vést, projdi ty zapomenuté