Helena Vondrackova - Slunce Lyrics

Ja kdysi s usvitem ti øikal èastokrat,
že jsi mé slunce, o nìmž nikdo nema zdani.
Øek jsem to važnì, jenže nesmiš to tak brat.
Pøehanim rad, to bude tim.

Ja kdysi s usvitem ti øekla èastokrat,
že jsi mé slunce, které vyšlo v pravou chvili.
Slyšel jsi spravnì, jenže nesmiš to tak brat.
Bezpoètukrat èlovìk se mýli.

CHORUS:
Slunce je fair, to nezaspi a høeje zada,
vysvitne vèas, když naprši ti do mikada,
nechce nic mit, nic nedluži a sviti stejnì
na moji tvaø, na dlanì tvé.

Slunce je fair, to nešidi a høeje plaže,
odvede své a neslibi, co nedokaže.
Kol hlavy mìj si svatozaø a tøeba høej si,
slunce ty nejsi.

I když maš spoustu chyb, tak ja ti rozumim
a slabši stranky tvé ti vùbec nevytýkam.
Ani ja nejsem tvoje slunce, pokud vim.
Netrap se tim, to se jen øika.

CHORUS:

Už radìj mlè a divej, hvìzdy jsou ty tam,
pøichazi usvit, velké slunce hlasi rano.
Co pøat si krasnìjšiho nad ten zazrak sam,
že ty mì maš, že ja tì mam.